Přihlásit

Časová a úkolová mzda – jak fungují a jaké jsou jejich rozdíly?

15. 6. 2021

Časová i úkolová mzda patří mezi nejčastěji používané mzdové formy, na které narazíte v řadě různých odvětví. Jak se ale od sebe tyto mzdové formy liší a v jakých odvětvích je vhodné je použít? Přesně na tyto otázky odpovídá náš stručný průvodce.

Úkolová mzda

Tento druh mzdy je často označován za vůbec nejjednodušší. Zaměstnanci s úkolovou mzdou jsou placeni za každou jednotku odvedené práce a výsledná odměna tak závisí pouze na tom, kolik jednotek práce (či výkonů práce) daný zaměstnanec vykoná. Už z definice úkolové mzdy proto vyplývá, že jde o formu využitelnou pro snadno kvantifikovatelné práce, kde se nejčastěji odvíjí od počtu vyrobených kusů (typicky výrobní či řemeslné podniky zaměřené na hromadnou výrobu).

Úkolovou sazbu lze navíc rozdělit podle jejího průběhu. Pokud zaměstnanec za každou jednotku práce obdrží pevně stanovenou částku, jde o úkolovou mzdu s rovnoměrným průběhem. V případě, že se částka za kus mění (např. při nedodržení či překročení stanovené normy) se pak jedná o úkolovou mzdu s diferencovaným průběhem.

Jaké jsou výhody úkolové mzdy?

  • motivace pracovníků k vyššímu výkonu (pracovník může přímo ovlivnit výši své mzdy),
  • snadný výpočet mzdových nákladů (zaměstnavateli stačí pouze stanovit náklady za kus, mzdové náklady se následně vyvíjí dle množství výrobků)

Jaké jsou naopak nevýhody?

  • hrozí přepracování zaměstnanců, při zdravotní indispozici (např. po úrazu) je pak zaměstnanec v nevýhodě,
  • rychlejší pracovního tempo může snížit kvalitu práce či zvýšit zmetkovost

Úkolová mzda příklad

Příklad úkolové mzdy: Zaměstnanec má za úkol zkompletovat 1000 párů bot měsíčně. Dle pracovní smlouvy mu za jeden pár náleží odměna 20 Kč. Při překročení normy mu pak zaměstnavatel nabídne zvýšení sazby na 30 Kč/pár za každý pár zkompletovaný nad normu. Zaměstnanci se podaří vytvořit 1100 párů bot, jeho základní mzda tak činí 23 000 Kč (20 × 1000 základní mzda + 30 × 100 bonus za překročení normy).  

Časová mzda

Oproti úkolové mzdě je mzda časová vyplácena za práci provedenou v určitém časovém úseku a tvoří ji tak součin odpracovaných hodin a příslušné časové sazby. Nejčastěji se využívají měsíčníhodinové sazby, zejména u vysoce postavených zaměstnanců se ale lze setkat i se sazbou roční.

Časová mzda je vhodná zejména pro profese, u kterých je pracovní výkon velmi rozmanitý a nelze jej tak snadno převést na počet úkonů či vyrobených kusů. Typicky se tak jedná o administrativní či technické pracovníky, jejichž náplň práce sestává z velkého množství různých úkonů. Výše mzdy zde nesouvisí s množstvím vykonané práce, zaměstnanec tak nemá možnost ovlivnit výši platu jako tomu je u mzdy úkolové.

Druhy časové mzdy

Existují dva druhy časové mzdy, které se liší vztahem mezi časem a výší odměny:

  1. časová mzda prostá: výdělek je dán prostým součinem odpracovaných hodin a hodinové sazby nezávisle na výkonnosti zaměstnance
  2. časová mzda diferencovaná: mzda se vyvíjí v nepřímé úměře k výkonnosti a časovým nákladům zaměstnance (tj. hodinová sazba se může měnit )

Časová mzda příklad

Příklad časové mzdy hodinové: Zaměstnanec má sjednanou hodinovou mzdu 120 Kč/hod. Za měsíc odpracuje 120 hodin, z toho 40 hodin v nočních hodinách. Za práci v nočních hodinách náleží zaměstnanci příplatek 30 Kč/hod. Zaměstnanec tedy vydělá 14 400 Kč (120 × hodinový plat), k čemuž získá příplatek 1200 Kč (40 × příplatek za noční služby). Celková hrubá mzda tedy činí 15600 Kč.

Ať už počítáte úkolovou či časovou mzdu, vhodný HR systém Vám výpočet výrazně usnadní a navíc nabídne i řadu užitečných funkcí. Přečtěte si, jak Vám mzdový program usnadní práci v personalistice.

Jaké jsou rozdíly mezi úkolovou a časovou mzdou

Pokud výše uvedené shrneme do jednoduchého srovnání, můžeme mezi oběma druhy mezd určit následující rozdíly:

Úkolová mzda

  • založena na pevné sazbě za jeden výrobek či výkon práce,
  • užíváno pro profese se snadno kvantifikovatelným výkonem práce,
  • vysoká pobídkovost (zaměstnanec může výši platu ovlivnit vlastním úsilím)

Časová mzda

  • založena na částce za jeden časový úsek (hodina, měsíc rok),
  • užíváno pro rozmanitou a/nebo dlouho trvající práci, u které nelze kvantifikovat pracovní výkon,
  • nízká pobídkovost (výkon zaměstnance nemá přímý vliv na výši mzdy)

Další formy mzdy

Kromě výše uvedených forem mezd lze narazit i na několik dalších. Pro příklad uvedeme tři z nich:

  • podílová mzda: Jednoduchá forma mzdy, kdy se výše odměna odvíjí od množství prodaného zboží. Pokud je výše mzdy zcela závislá na prodaném množství, jedná se o přímou podílovou mzdu. V případě částečné závislosti pak zaměstnanec dostává garantovaný základní plat, ke kterému obdrží provizi z prodaného množství.
  • kombinovaná mzda: Jde o kombinaci dvou či více výše uvedených forem mzdy, která se v praxi používá zejména u dlouholetých či velmi výkonných zaměstnanců.

TIP: Mzdové programy Vema vám pomohou se snadnou správou a výpočtem úkolové i časové mzdy.

Nepropásněte příležitost
dozvědět se, co se u nás děje.

Copyright 2021 Solitea, a.s.