Čerpání řádné dovolené po mateřské dovolené

JUDr. et Mgr. Eva Janečková | 10. 7. 2023

Kolem čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené koluje řada otázek. Panuje nejistota ohledně možnosti čerpání této dovolené ze strany zaměstnankyň, a především ohledně výpočtu délky dovolené ze strany zaměstnavatelů.

Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené. Jedná se však zároveň o speciální situaci a je tedy nutné uplatňovat i ustanovení vztahující se na tuto situaci.

Tip:  S plánováním a agendou okolo dovolené vám efektivně pomůže Vema s aplikací Plán a schvalování dovolené. Zjistěte více. 

Dovolená je v zákoníku práce upravena v ustanovení, podle kterého zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou. 

Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Patří mezi ně i doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, tedy doba čerpání mateřské dovolené. 

Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou. V případě, že zaměstnankyně požádá o její čerpání v návaznosti na mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět. 

Žádost o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou

Dobu čerpání dovolené určuje primárně zaměstnavatel. Z tohoto pravidla existuje jediná výjimka, která říká, že požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.  

V takovém případě tedy zaměstnavatel nemá volbu, zda dovolenou poskytne či nikoli, ale je povinen ji poskytnout. 

Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.  

Žádost může výt zcela jednoduchá, např.:

Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené - vzor 
V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem ......... Žádám o poskytnutí dovolené tak, aby její čerpání bezprostředně navazovalo na skončení mateřské dovolené. 

Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.  

V této souvislosti je nutné upozornit na to, že v době čerpání dovolené na zotavenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou se na zaměstnankyni nevztahuje zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, který zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. 

Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru. Rozšířený mýtus o tom, že zaměstnankyně požádá o proplacení dovolené, je tedy mylný.

Způsob výpočtu výdělku pro výplatu náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené

Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí, a za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. 

V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. V případě výpočtu u zaměstnankyně po mateřské dovolené se bude proto používat pravděpodobný výdělek. 

Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda (např. z důvodu čerpání mateřské dovolené), vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl. 

Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zaměstnavatel by měl v pravděpodobném výdělku zohlednit nejen složky mzdy, které zaměstnanci určil formou pevných paušálně stanovených částek, ale také další složky mzdy stanovené odlišným způsobem. 

Tématu mateřské dovolené jsme se věnovali více i ve článcích: Práce při mateřské dovolené, Mateřská dovolená: Co si pohlídat při jejím zahájení i návratu zpět do zaměstnání, Mateřská dovolená: Povinnosti zaměstnavatele před jejím zahájením.

Přihlaste se k odběru newsletteru
a získávejte informace o HR novinkách včas.

JUDr. et Mgr. Eva Janečková

Eva vystudovala Právnickou fakultu ZČU a zároveň Filozofickou fakultu UK v Praze (obor historie). Od roku 2005 do roku 2014 pracovala na Úřadu pro ochranu osobních údajů, také na Oblastním Inspektorátu práce pro hl. m. Prahu, následně na MPSV.

V současné době působí jako pověřenec pro ochranu osobních údajů pro Úřad městské části Praha 8 a její příspěvkové organizace. Specializuje se zejména na pracovní právo, ochranu osobních údajů, na právní problematiku vztahující se ke školským zařízením. Je autorkou řady článků a knih.

© Copyright 2024 Seyfor, a. s.