Přihlásit

Dočasná pracovní neschopnost a náhrada mzdy/platu

4. 1. 2022

Problematiku kompenzace mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti řeší pro pracovněprávní vztahy zák.č.262/2006 Sb., zákoník práce.

Zaměstnanec, který je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa, má dle ust. §192 a násl. zákoníku práce nárok:

  • v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény na náhradu mzdy od zaměstnavatele,
  • od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény na nemocenské dávky od okresní správy sociálního zabezpečení.

Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

  • Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.
  • Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.
  • Od července 2019 náhrada mzdy přísluší již od 1. zameškané směny (nepočítá se již s karenční dobou = první 3 neplacené pracovní směny).
  • Zákoník práce umožňuje, aby byla náhrada mzdy zvýšena (§ 192 odst. 3), celková výše náhrady však nesmí překročit neredukovanou hodnotu průměrného hodinového výdělku.
  • Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle příslušných ustanovení se snižuje na polovinu, jde-li o případy, kdy se na polovinu snižuje i nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (§ 192 odst. 4). Jedná se o situace, kdy si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
  • Ustanovení § 192 odst. 5 dává zaměstnavateli možnost snížit nebo neposkytnout zaměstnanci náhradu mzdy v případě, že zaměstnavatel zjistí porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla z téhož důvodu zaměstnanci dána výpověď podle § 52 písm. h) zákoníku práce.

Zaměstnanec pojištěný mimo území ČR

V případě, že je zaměstnanec pojištěn mimo území ČR (např. zaměstnanec českého zaměstnavatele je pojištěn na Slovensku, protože místo výkonu práce je na Slovensku nebo se jedná o dvě zaměstnání, přičemž jedno je v ČR a druhé na Slovensku a zaměstnanec bydlí na Slovensku) má nárok na kompenzaci za DPN dle právních předpisů státu, do jehož jurisdikce spadá (dle koordinačních předpisů EU). Zaměstnavatel za tohoto zaměstnance odvádí pojistné cizozemskému nositeli pojištění dle právních předpisů příslušného státu.

Podle koordinačních předpisů se posuzuje vznik nároku na dávky, určení jejich výše, poskytování dávek i placení pojistného. Určení příslušnosti k právním předpisům jednoho členského státu EU se týká současně všech oblastí sociálního zabezpečení, zejména nemocenského pojištění a důchodového pojištění, tj. je-li podle koordinačních předpisů osoba nemocensky pojištěna v jednom státě, vztahují se na ni i předpisy tohoto státu o účasti na důchodovém pojištění (výjimkou je pouze dobrovolná účast na pojištění).

Práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v EU včetně postupu při určování příslušnosti k právním předpisům naleznete na adresehttps://www.cssz.cz/web/cz/urceni-statu-pojisteni.

Změna výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu od 1. 1. 2022

Pro rok 2022 byly stanoveny nové výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění a z nich odvozené redukční hranice pro účely výpočtu náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Nové výše redukčních hranic stanovilo MPSV Sdělením č. 380/2021 Sb.

Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se pro účely výpočtu náhrady mzdy v době DPN vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Dle §192 odst. 2 zákoníku práce se tak pro náhradu mzdy za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény použijí od 1. 1. 2022 následující hodnoty:

  • 1. redukční hranice | 1 298 x 0,175 = 227,15 Kč
  • 2. redukční hranice | 1 946 x 0,175 = 340,55 Kč
  • 3. redukční hranice | 3 892 x 0,175 = 681,10 Kč 

Přechází-li nárok na náhradu mzdy do roku 2022 musí se přepočítat výše náhrady mzdy k 1. 1. 2022 podle nových redukčních hranic.

Náhrada mzdy u navazujících sociálních událostí

V měsíci prosinci 2021 byla aktualizována metodika ČSSZ ohledně posuzování navazujících sociálních událostí, tj. událostí, které se posuzují vcelku a náhrada mzdy přísluší pouze v období prvních 14. dnů jejich trvání.  Rozhodné pro posouzení, zda se jedná o navazující sociální události není primárně jejich druh, nýbrž číslo rozhodnutí (v rámci jednoho čísla rozhodnutí lze bez omezení měnit diagnózu).

Navazující sociální události je tedy třeba vyhodnocovat následovně:

  • události se stejným číslem rozhodnutí je třeba bez ohledu na jejich druh (nemoc, izolace, karanténa) vždy vyhodnotit jako navazující,
  • pro události s různým číslem rozhodnutí platí, že za navazující se bez ohledu na pořadí považují:
    • události typu nemoc, nepracovní úraz, pracovní úraz, nemoc z povolání,
    • události typu karanténa,
    • události typu karanténa a izolace,
    • události typu nemoc, nepracovní úraz, pracovní úraz, nemoc z povolání a izolace.

Samostatné vyhodnocení bude u navazujících sociálních událostí nadále platit pouze u události typu nemoc, nepracovní úraz, pracovní úraz, nemoc z povolání a karanténa. V tomto případě je třeba pro každou událost vyhodnotit nový interval s náhradou mzdy.

Náhrada mzdy při karanténě/izolaci a mimořádný příspěvek (tzv. izolačka)

Zákonem č. 518/2021 Sb. ze dne 23. 12. 2021 byla obnovena výplata mimořádného příspěvku při nařízené karanténě/izolaci (izolačky), který náležel spolu s náhradou mzdy již v období od 5. 3. 2021 do 30. 6. 2021.

Veškeré parametry výpočtu příspěvku zůstávají beze změny s tím, že příspěvek je nově nárokový. Vznikne-li tedy u karantény/izolace nárok na náhradu mzdy, vyplácí se vždy automaticky také izolačka.

Příspěvek přísluší:

  • pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa/izolace po 30. 11. 2021, nejdéle však do 28. 2. 2022 a to v částce 370 Kč za každý kalendářní den trvání nařízené karantény,
  • příspěvek přísluší i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti zákona, pokud byla karanténa (izolace) nařízena po 30. 11. 2021 a tato karanténa (izolace) trvá alespoň v den nabytí účinnosti, tj. 23. 12. 2021,
  • pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží,
  • příspěvek vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci společně s náhradou mzdy za příslušné období,
  • příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob,
  • zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží,
  • příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

Zaměstnavatel odečte z částky pojistného na sociální zabezpečení, odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zaměstnancům na mimořádném příspěvku zúčtoval. V případě chyby tak učiní nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení karantény/izolace.

Dočasná pracovní neschopnost u zaměstnanců ve služebním poměru (dle zákona o státní službě)

Zaměstnancům v režimu zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě, přísluší v době dočasné pracovní neschopnosti či karantény od 1. do 14. kalendářního dne plat ve snížené výši 60 % (§128 ZSS). Náhrada platu se neposkytuje, tudíž se nepoužije ani průměrný výdělek a jeho redukce. Snížený plat stejně jako náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost nepodléhá dani z příjmů fyzických osob ani odvodům pojistného.

Zdravotní volno

Vedle klasické pracovní neschopnosti s náhradou mzdy lze v řadě firem využít pro překlenutí krátkodobé zdravotní indispozice tzv. zdravotní volno (sick days) neboli pracovní volno bez neschopenky. Jedná se o zaměstnanecký benefit, jehož parametry určuje zaměstnavatel. Jde o omluvenou nepřítomnost zpravidla s náhradou mzdy dle podmínek, definovaných v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu. Zatímco zákoník práce nárok na zdravotní volno zaměstnancům dosud nepřiznává (nárok na něj vyplývá výlučně z rozhodnutí zaměstnavatele), státním zaměstnancům dle kolektivní dohody vyššího stupně přísluší, a to v rozsahu 5 dnů v kalendářním roce (pro rok 2021 byl nárok navýšen o další 2 dny u zaměstnanců, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19).

Zdroj:
Wolters Kluwer, Systém právních informací ASPI, www.aspi.cz
webové stránky ČSSZ, https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni

Podrobné informace nejen k této problematice naleznete v online dokumentaci mzdového a personálního systému Solitea Vema na dok.vema.cz.


Autorka: Mgr. Renata Wojnarová

Mgr. Renata Wojnarová je absolventkou Právnické fakulty UK v Bratislavě. Problematice pracovního práva a mzdového účetnictví se věnuje přes 20 let. Se společností Solitea spolupracuje od roku 2008. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

Nepropásněte příležitost
dozvědět se, co se u nás děje.

Copyright 2022 Solitea, a.s.