Přihlásit

Jak správně sjednat se zaměstnancem zkušební dobu?

29. 9. 2021

Institut zkušební doby je upraven v §35 zákoníku práce. Zkušební doba je pro zaměstnance i zaměstnavatele obdobím, kdy si ověří, zda pracovní poměr, který uzavřeli, odpovídá jejich představám a požadavkům. V opačném případě je možné ho kdykoli v průběhu zkušební doby zrušit.

Ujednání o zkušební době je doplňující (nepovinnou) obsahovou náležitostí pracovní smlouvy (nebo jmenování), kterou si smluvní strany často sjednávají.

Zkušební doba dle zákoníku práce

Zákoník práce stanoví několik podmínek, které je nutné při sjednání zkušební doby dodržet:

  1. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je toto ujednání z důvodu nedostatku formy neplatné. Namítat lze tzv. relativní neplatnost, kterou smluvní strany mohou, ve smyslu ust. § 582 odst. 1 občanského zákoníku, dodatečně zhojit.

    Pokud by tedy byla zkušební doba sjednána ústně, ale smluvní strany by tuto vadu následně odstranily vyhotovením písemné formy, jednalo by se o platně sjednanou zkušební dobu. Takto lze sjednat zkušební dobu např. v pracovní smlouvě (dodatku k pracovní smlouvě) příp. i jiné písemné smlouvě (dohodě).

    Tento případ je nutno odlišit od situace, kdy zkušební doba sjednána nebyla (v pracovní smlouvě ani ústní formou), přičemž po vzniku pracovního poměru se smluvní strany rozhodly, že zkušební dobu (dodatečně) sjednají. Tento postup, jak bylo uvedeno výše, zákon neumožňuje, jelikož zkušební dobu nelze sjednat poté, co již vznikl pracovní poměr.

  2. Sjednaná zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru nebo 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance, lze ji sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Protože se jmenovaným vedoucím zaměstnancem se nesjednává pracovní smlouva, bude vhodné zkušební dobu sjednat v dohodě o pracovních podmínkách nebo v nepojmenované smlouvě podle ustanovení § 51 občanského zákoníku.

    V případě, kdy bude sjednána zkušební doba s řadovým zaměstnancem v délce tří měsíců a v průběhu této zkušební doby se změní pracovní zařazení na vedoucího zaměstnance, lze s odkazem na ust. § 35 odst. 4 ZP prohlásit, že v daném případě nepřipadá v úvahu prodloužení zkušební doby na šest měsíců, jelikož předmětné ustanovení zakazuje dodatečné prodlužování zkušební doby.

    V praxi však může nastat i opačná situace, kdy bude sjednána zkušební doba v délce šesti měsíců s vedoucím zaměstnancem, který v průběhu této doby pozbude postavení vedoucího zaměstnance. Lze se přiklonit k výkladu, že ani tato skutečnost nebude mít sama o sobě vliv na délku zkušební doby ve smyslu jejího automatického zkrácení na maximální možnou délku tří měsíců pro řadové zaměstnance. Na druhou stranu zákon nezakazuje smluvním stranám učinit nový projev vůle, na jehož základě by se mohly vzájemně shodnout na tom, že vzhledem ke změně postavení zaměstnance zkušební dobu zkrátí.

    V souvislosti s délkou zkušební doby je vhodné upozornit, že v případě, že by si smluvní strany sjednaly zkušební dobu delší než 3 resp. 6 měsíců, jak ukládá zákon, platí zákonem daný limit 3 resp. 6 měsíců. Stejný režim se uplatní i v případě, kdy je sjednána zkušební doba bez ujednání o její délce.

    Pro úplnost je vhodné upozornit i na způsob počítání času, který se v případě zkušební doby řídí ust. §333 zákoníku práce. Platí, že počíná běžet prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby.

    Pokud by byl mezi smluvními stranami sjednán např. pracovní poměr se dnem nástupu do práce 1. září (tímto dnem pracovní poměr dle ustanovení § 36 zákoníku práce vznikl) a zkušební doba v délce 3 měsíců, skončí tato doba (pokud nedojde k jejímu zákonnému prodloužení ve smyslu ustanovení § 35 odst. 4 zákoníku práce) dnem 30. listopadu.

  3. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

    Z důvodu ochrany zaměstnanců, s nimiž zaměstnavatel sjednává pracovní poměr na dobu určitou, nesmí délka zkušební doby v rámci takového pracovního poměru přesáhnout polovinu doby jeho trvání (§ 35 odst. 5 ZP). Tak např. při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou v délce dvou měsíců – na měsíce červenec a srpen (tj. 31 + 31 = 62 dní), může být dohodnuta zkušební doba maximálně na jeden měsíc (resp. 31 dní), tj. do 31. července.

  4. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

    Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru. Nejpozději se tak může stát v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební doba nemůže být platně sjednána poté, co již vznikl pracovní poměr, není možné ji dohodnout se zpětnou platností.

  5. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.

    Zkušební doba je určena k tomu, aby si smluvní strany mohly dostatečně ověřit, zda jim sjednaný pracovně-právní vztah bude vzájemně vyhovovat. Je proto nutné, aby byla konzumována výkonem práce, nikoliv dobou, kdy zkušební doba plyne bez toho, aby zaměstnanec konal práci. Ke zpřesnění a odstranění výkladových problémů bylo stanoveno s ohledem na účel zkušební doby, že se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci (jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele) a též o dobu čerpání dovolené.

    Pokud byla zkušební doba sjednána např. od 1. září 2021 do 30. listopadu 2021 a v jejím průběhu byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti 15. a 16. září 2021, a následně čerpal 27. září 2021 dovolenou, pak se zkušební doba prodlouží o tři pracovní dny počítané po 30. listopadu 2021, tj. do 3. prosince 2021.

TIP: Zjistěte, co si pohlídat při nástupu nového zaměstnance.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ust. §66 zákoníku práce

V době plynutí zkušební doby je oběma smluvním stranám umožněno jednoduché ukončení sjednaného pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pouze u zaměstnavatele zákon stanoví, že nesmí pracovní poměr zrušit v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance (§ 66 odst. 1 věta druhá zákoníku práce).

Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době je zákoníkem práce stanovena písemná forma s tím, že při jejím nedodržení se ke zrušení pracovního poměru nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (nejpozději však poslední den zkušební doby).

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zrušit se zaměstnancem pracovní poměr ve zkušební době, měl by tak učinit nejlépe osobním předáním písemného oznámení do vlastních rukou dotyčného zaměstnance na pracovišti, příp. v místě jeho bydliště. Alternativně lze písemné oznámení doručit dotyčnému zaměstnanci prostřednictvím služby elektronických komunikací, nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Samostatná existence zkušební doby neznamená, že by smluvní strany pracovního poměru nemohly v této době rozvázat a skončit pracovní poměr jiným v zákoně stanoveným způsobem, zejména dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením.

Zdroj: Wolters Kluwer, Systém právních informací ASPI, www.aspi.cz

Podrobné informace nejen k této problematice naleznete v online dokumentaci mzdového a personálního systému Solitea Vema na dok.vema.cz.


Autorka: Mgr. Renata Wojnarová

Mgr. Renata Wojnarová je absolventkou Právnické fakulty UK v Bratislavě. Problematice pracovního práva a mzdového účetnictví se věnuje přes 20 let. Se společností Solitea spolupracuje od roku 2008. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

Nepropásněte příležitost
dozvědět se, co se u nás děje.

Copyright 2021 Solitea, a.s.