Způsob výpočtu průměrného výdělku je upraven zákoníkem práce (dále jen „ZP“), konkrétně ustanovení §351-§362.
Obecně lze říct, že průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel jako podíl hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (zpravidla předcházejícím kalendářním čtvrtletí) a odpracované doby v tomto období.
Do hrubé mzdy/platu se pro tyto účely vždy zahrnuje pouze odměna za práci, nenáleží do ní mzdová plnění věrnostní či stabilizační povahy příp. zaměstnanecké benefity (odměny při životních a pracovních výročích, sociální výpomoci, příspěvky na penzijní a životní pojištění atp.).
Při výpočtu průměrného výdělku je třeba zohlednit i další skutečnosti, jako je výplata složek mzdy, zúčtovaných za delší období než kalendářní čtvrtletí, nutnost dodržet při jeho vyhodnocení nejnižší úroveň minimální/zaručené mzdy atd., tyto okolnosti však v tomto článku podrobněji řešit nebudeme.
Kdy tedy budeme při výpočtu pracovat s částkou pravděpodobného nikoli průměrného výdělku? Odpověď nalezneme v ust. § 355 ZP: „Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl.“
Jak zjistit pravděpodobný výdělek
Způsob zjištění pravděpodobného výdělku je v zákoně definován pouze rámcově s tím, že se předpokládá jeho konkretizace ve vnitropodnikové směrnici či kolektivní smlouvě.
Lze ho stanovit:
- s využitím dosaženého výdělku zaměstnance za období kratší než 21 dnů,
- z výše platu, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, pokud by pracoval po svoji obvyklou pracovní dobu, v tomto případě existují 2 dílčí metody:
- přihlédne se k obvyklé výši jednotlivých složek platu (se zohledněním práce po stanovenou pracovní dobu včetně obvyklého rozsahu práce přesčas),
- přihlédne se k platu zaměstnanců, vykonávajících práci stejné hodnoty.
Výpočet pravděpodobného výdělku
V otázce výpočtu pravděpodobného výdělku je vhodné brát v úvahu i existující judikaturu v této oblasti, vybrané závěry uvádím níže:
- Pravděpodobný výdělek zaměstnance, jenž v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, může být zjištěn z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, jen jestliže se počet odpracovaných dnů blíží stanovené hranici 21 dnů.
- Zjištěný pravděpodobný výdělek by měl vycházet z předpokladu, jakého výdělku by zaměstnanec zřejmě dosáhl, kdyby u zaměstnavatele v rozhodném období skutečně pracoval.
- Při stanovení hrubé mzdy pro výpočet pravděpodobného výdělku je tedy nutné zohlednit, jakým způsobem byla v rozhodném období odměňována práce, kterou měl zaměstnanec konat, jaké měl podle platných vnitřních předpisů či kolektivní smlouvy pobírat pohyblivé složky mzdy atp.
TIP: Mzdový program zajistí kompletní zpracování mezd a platů. Pohlídá za vás legislativní změny a minimalizuje množství ruční práce. Využijí ho účetní kanceláře, mzdové účetní i manažeři.
S potřebou využití pravděpodobného výdělku se nejčastěji setkáváme u zaměstnanců, kteří byli dlouhodobě v pracovní neschopnosti, vracejících se z mateřské či rodičovské dovolené atp. Pro jeho vyhodnocení je nutné nastavit jasná pravidla, aby byl jednoznačně vyloučen případný diskriminační přístup k jednotlivým zaměstnancům a rovněž vyloučen případný soudní spor se zaměstnancem o stanovení správné výše pravděpodobného výdělku.
Agenda výpočtu průměrného výdělku spadá do kontrolní činnosti Inspektorátů práce a je u zaměstnavatelů pravidelně kontrolována. Proto je nezbytné, aby zaměstnavatelé měli postupy výpočtu ve vnitřních předpisech ošetřeny a pracovníci mzdových účtáren je tak dokázali před kontrolními orgány obhájit.
Podrobné informace k právní úpravě průměrného výdělku i způsobu jeho vyhodnocení v personálním a mzdovém systému Vema naleznete v online dokumentaci na webu dok.vema.cz.