Přihlásit

Kurzarbeit schválen – co přináší?

4. 8. 2021

Zákonem č.248/2021 Sb. byl novelizován zákon o zaměstnanosti. S účinností od 1. 7. 2021 do něj byla vložena ustanovení, která v §120a – 120f zavádí tzv. „příspěvek v době částečné práce“ (kurzarbeit). Tento nově zavedený institut je využitelný nejen v situacích, jakou je pandemie Covid-19, ale má podstatně širší využití.

Právo na poskytování příspěvku založí Vláda ČR nařízením o existenci některých zákonem daných důvodů:

  • závažného ohrožení ekonomiky České republiky nebo jejích odvětví z hospodářských důvodů,
  • z důvodu vzniku živelní události, spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
  • epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Rozhodnutí vlády o aktivaci poskytování příspěvku může:

  • být cíleno pouze na část území České republiky, nemusí být tedy výhradně plošné,
  • být zaměřeno pouze na vybrané odvětví ekonomiky,
  • být omezeno pouze na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů.

V nařízení vlády musí být:

  • stanovena doba, po kterou bude příspěvek poskytován, s určením dne jejího počátku s tím, že poskytování příspěvku lze poprvé aktivovat maximálně na dobu 6 měsíců, ta může být opakovaně prodlužována, maximálně vždy o 3 měsíce až do vyčerpání maximální možné délky 12 měsíců,
  • stanoveno rozpětí rozsahu týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen zaměstnanci přidělovat práci (20–80 % týdenní pracovní doby).

Příspěvek se poskytne zaměstnavateli:

  • za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohli konat práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, upravených v § 207 až 209 zákoníku práce (dále jen „ZP“). Podmínkou je, že překážka v práci nastala v přímé souvislosti s důvodem, uvedeným v nařízení vlády o aktivaci příspěvku,
  • podmínkou poskytování příspěvku je výplata náhrady mzdy zaměstnancům ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku a nepřidělování práce v rozsahu nejméně 20 % a nejvýše 80 % jejich týdenní pracovní doby,
  • v případě, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek čerpán, nebude rozvázán pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) – c) zákoníku práce, tj. z tzv. organizačních důvodů (tato podmínka platí po dobu, odpovídající 1,5násobku počtu měsíců, po které byl příspěvek čerpán),
  • v případě, že je uplatňován u zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení zaměstnavatele trvá alespoň 3 měsíce.

Příspěvek se neposkytuje na zaměstnance po dobu výkonu práce v režimu konta pracovní doby podle § 86 a 87 ZP.

Zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, a že mu bude poskytován příspěvek v době částečné práce.

Příspěvek v době částečné práce – výše a výplata:

  • příspěvek v době částečné práce poskytuje Úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky,
  • zaměstnavatel, který podal oznámení, je pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku povinen za příslušný kalendářní měsíc předložit elektronicky Úřadu práce měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců,
  • měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců musí být zaměstnavatelem předložen Úřadu práce nejpozději do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se příspěvek poskytuje,
  • o poskytnutí příspěvku v době částečné práce vydá Úřad práce oznámení,
  • příspěvek se poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného, a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance,
  • maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů,
  • příspěvek v době částečné práce se poskytuje měsíčně a je splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného měsíčního přehledu nákladů příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Příspěvek v době částečné práce nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí vedenou proti zaměstnavateli jako povinnému.

Z poskytování příspěvku jsou vyloučeni zaměstnavatelé, odměňující zaměstnance platem (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace atp.).

Kurzarbeit v Evropě

Země Příspěvek Maximální délka Daně/odvody Aktivace Nutnost vzdělávání
Německo 60 % čisté mzdy 12 měsíců ne pokles odpracované doby u 10 % zaměstnanců  
Slovensko až 80 % hrubé mzdy 12 měsíců daně i odvody krize – uzavření/omezení provozu  
Francie 70 % hrubé mzdy 12 měsíců daně dohoda – zaměstnavatel vs. odbory ano
Španělsko 70 % hrubé mzdy 24 měsíců ne pokles tržeb o 10–70 %  
Rakousko 80–90 % čisté mzdy 3 měsíce + 3 měsíce ne dohoda – zaměstnavatel vs. odbory ano
Česko 80 % hrubé mzdy 12 měsíců odvody nařízení vlády  

I když většina zemí vychází z německého modelu, je z tabulky shora zřejmé, jak se parametry programu „kurzarbeit“ v jednotlivých zemích liší. Roli hraje nejen samotná výše plnění, která může v některých státech dosáhnout až 100 % hrubé mzdy, ale důležité je přihlédnout i ke skutečnosti, jak se náklady dělí mezi vládu, firmy a pracovníky, či k délce doby, pro kterou je program kurzarbeit garantován. Ve většině států se výše plnění odvíjí od hrubé mzdy a následně se z ní odvádí daně, případně zákonné pojistné. Výrazně se také liší podmínky, za kterých se program v jednotlivých zemích aktivuje.

Vždy je třeba si uvědomit, že kurzarbeit je dočasný nástroj, sloužící ke krátkodobé stabilizaci ekonomiky. S ohledem na jeho okamžitý vliv na veřejné finance je žádoucí, aby byl využíván pouze po nezbytnou dobu krize tak, aby jeho celkový dopad na ekonomiku dané země nebyl negativní.

Zdroj: Úřad Národní rozpočtové rady, https://unrr.cz/

Podrobné informace nejen k této problematice naleznete v online dokumentaci HR systému Solitea Vema na dok.vema.cz.


Autorka: Mgr. Renata Wojnarová

Mgr. Renata Wojnarová je absolventkou Právnické fakulty UK v Bratislavě. Problematice pracovního práva a mzdového účetnictví se věnuje přes 20 let. Se společností Solitea spolupracuje od roku 2008. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

Nepropásněte příležitost
dozvědět se, co se u nás děje.

Copyright 2021 Solitea, a.s.