Práceneschopný zaměstnanec má stejně jako dosud dle zákoníku práce nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele a poté na nemocenské dávky od okresní správy sociálního zabezpečení, avšak od ledna 2019 je třeba použít následující hodnoty:

• 1. redukční hranice 190,75 Kč (pro srovnání vloni to bylo 175,00 Kč),
• 2. redukční hranice 286,13 Kč (vloni 262,33 Kč),
• 3. redukční hranice 572,25 Kč (vloni 524,65 Kč).

V letošním roce má být také zrušena karenční doba, po kterou zaměstnanec v pracovní neschopnosti nemá nárok na náhradu mzdy nebo platu. Navrhovaná právní úprava (konkrétně novela zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce) zvyšuje zátěž zaměstnavatelů, co se týče výplaty náhrady mzdy při pracovní neschopnosti, proto jim jako kompenzaci snižuje o 0,2 procentního bodu pojistné, jež jsou povinni zaměstnavatelé hradit na nemocenské pojištění. Jak na semináři Vema upozornila konzultantka HR Eva Sekaninová, plánovaná změna by se dotkla nejen zákoníku práce, ale také řady dalších zákonů. Datum schválení novely však dosud není známo.

Institut karenční doby se v našem právním řádu objevil v roce 2007. O rok později ho Ústavní soud ČR zrušil, avšak nový zákon o nemocenském pojištění záhy vrátil karenční dobu zpátky do hry. Díky ní však podle ústavního soudu zůstává převážná většina zaměstnanců po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné je nedotčena. Zaměstnanci pak na dobu nemoci čerpají dovolenou nebo nemoc přecházejí. Obojí mívá neblahé důsledky jak pro pracovníky, tak pro firmu a potažmo i pro ekonomiku státu.