Co je daňový bonus a kdo na něj má nárok?

Daňové zvýhodnění rodičům může ušetřit nemalé peníze, a dokonce jim i nějaké přinést. V jeho důsledku může nastat situace, kdy poplatník daně (v tomto případě zpravidla rodič dítěte) namísto placení daně peníze od státu (resp. finančního úřadu) naopak dostane.

Kdo má nárok na daňové zvýhodnění a kdo na daňový bonus

Základními podmínkami pro nárok na daňové zvýhodnění na dítě jsou, že poplatník (i) se stará o vyživované dítě a (ii) toto dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. Podle zákona¹ je společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Není tedy rozhodující trvalý pobyt, ale skutečný stav.

Daňové zvýhodnění bude poplatník zpravidla uplatňovat na dítě vlastní, ale nárok na něj může mít (za splnění zákonných podmínek) také například osvojenec, manžel rodiče nebo prarodiče dítěte.

Bude-li dítě dočasně pobývat mimo společně hospodařící domácnost (např. když dítě bydlí na internátu nebo na koleji), nemá to vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.

Vyživovaným dítětem se rozumí dítě nezletilé (do dovršení věku 18 let) nebo dítě zletilé do dovršení věku 26 let, a to, pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje) nebo v dalších zákonem stanovených případech (např. není z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopno se živit samo).

Daňový bonus může uplatnit pouze jeden z rodičů, resp. osob starajících se o dítě.

Daňový bonus na dítě je pak možné uplatnit, pokud (i) daňové zvýhodnění na dítě bude vyšší než vypočtená daň z příjmů (zjednodušeně jde o situaci, kdy poplatník má na dani zaplatit méně, než je daňové zvýhodnění) a zároveň (ii) poplatník má příjmy ze závislé činnosti (např. pracovní poměr, výkon funkce jednatele s. r. o. nebo práce člena družstva) nebo ze samostatné činnosti (typicky OSVČ) a tyto příjmy dosahují alespoň 6násobku minimální mzdy (v současné době se jedná o částku 97 200 Kč).

Jak se daňové zvýhodnění vypočítá

Výše daňového zvýhodnění na dítě se vypočítá podle toho, kolik má poplatník vyživovaných dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti. Konkrétní částky jsou uvedeny v následující tabulce (údaje jsou platné pro rok 2022):

V případě dítěte, které má nárok na průkaz ZTP/P, se výše uvedené částky zdvojnásobují. Důležitá informace pro rodiče více dětí je, že zákon výslovně neupravuje pořadí dětí – je tedy například možné dítě se ZTP/P uplatnit až jako třetí v pořadí (přestože je nejstarší), a dosáhnout tak lepšího zvýhodnění.

Jak je uvedeno výše, bude-li vypočtená daň z příjmů poplatníka nižší, než je daňové zvýhodnění na dítě, představuje tato částka daňový bonus. Pokud výše daňového bonusu bude činit alespoň 100 Kč, má poplatník nárok na vyplacení této částky.

Příklad 1: Vypočtená daň poplatníka – zaměstnance – v lednu 2022 (po slevách) činí 7 800 Kč; poplatník má dvě děti. Daň se sníží o částku 3 127 Kč (1 267 Kč + 1 860 Kč) na 4 673 Kč.² Poplatníkovi nevznikne nárok na daňový bonus.

Příklad 2: Vypočtená daň poplatníka – zaměstnance – v lednu 2022 (po slevách) činí 2 500 Kč; poplatník má dvě děti. Daň se sníží o částku 3 127 Kč (1 267 Kč + 1 860 Kč) na - 627 Kč. Tato částka představuje daňový bonus, na který má poplatník nárok.

Maximální výše daňového bonusu na dítě není v současné době stanovena, a to jak v rámci měsíčního zúčtování, tak pro příjmy za celý rok (o tom více níže).

TIP: Mzdový program zajistí kompletní zpracování mezd a platů. Pohlídá za vás legislativní změny a minimalizuje množství ruční práce. Využijí ho účetní kanceláře, mzdové účetní i manažeři.

Kdy se daňový bonus vyplácí a jak jej uplatnit

Daňový bonus je možné uplatnit již od kalendářního měsíce, ve kterém se dítě narodí (přestože se dítě například narodí až poslední den v měsíci). Pokud se nejedná o narození dítěte, ale například o situaci, kdy dítě započne studium na vysoké škole, daňový bonus se uplatní od kalendářního měsíce, ve kterém dítě započne studium.

V případě zaměstnance, resp. příjmů ze závislé činnosti je daňové zvýhodnění na dítě možné uplatnit každý měsíc a získat tak daňový bonus v čisté mzdě nebo platu. Pokud by zaměstnanec nestihl daňové zvýhodnění na dítě uplatnit v příslušném kalendářním měsíci (nebo v některém kalendářním měsíci nedosáhne příjmů, na které mohl zvýhodnění uplatnit), o tuto částku stejně nepřijde. Pouze ji musí uplatnit po skončení daného kalendářního roku v rámci ročního zúčtování příjmů (je třeba uplatnit do 15. února následujícího roku), které zajistí jeho zaměstnavatel, nebo ve svém daňovém přiznání, které si podá sám, a to dobrovolně, nebo protože pro to existuje zákonný důvod.

OSVČ, resp. osoby s příjmy ze samostatné činnosti daňové zvýhodnění na dítě uplatňují ročně a stejně tak je jim vyplácen i daňový bonus. Tito poplatníci tedy nemohou daňové zvýhodnění získat na měsíční bázi a snížit si o něj například své zálohy placené na dani z příjmů. Dobrá zpráva ale je, že na daňový bonus má OSVČ nárok bez ohledu na to, jestli uplatňuje reálné výdaje nebo výdaje paušální.

Daňový bonus v některých speciálních případech

Řada rodičů řeší situaci, jak správně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě (a daňový bonus) v případě, že je dítě svěřeno do střídavé péče (výchovy) obou rodičů. V takovém případě je rozhodující to, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. O tom se rodiče v případě nezletilého dítěte musí dohodnout. Nedohodnou-li se rodiče, který z nich bude daňové zvýhodnění uplatňovat, určí společně hospodařící domácnost správce daně podle objektivních skutečností, jako je například to, se kterým rodičem dítě tráví více času.

Daňové zvýhodnění při střídavé péči si každopádně může uplatnit pouze jeden z rodičů, resp. si jej mohou uplatnit oba rodiče střídavě³ tak, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování.⁴

Takže například rodiče dítěte žijícího ve střídavé péči u obou rodičů, kdy se v péči o dítě střídají vždy po týdnu, se můžou dohodnout, že 6 měsíců si daňové zvýhodnění bude uplatňovat otec a 6 měsíců pak matka dítěte. Každý z rodičů tak bude mít nárok na daňové zvýhodnění ve výši 7 602 Kč ročně.

Nárok na daňový bonus při nemocenské je rovněž specifickým případem, který řada rodičů musí řešit. Při krátkodobé nemocenské zpravidla nenastane žádný problém. Ten přijde až ve chvíli, kdy nemocenská trvá delší dobu (více měsíců). Může totiž nastat situace, kdy příjmy rodiče (poplatníka) nedosáhnou alespoň zákonem vyžadovaného 6násobku minimální mzdy (nemocenská se do příjmů nepočítá). Pokud by taková situace nastala, nemohl by si rodič daňové zvýhodnění (a tudíž ani případný daňový bonus) uplatit. Lze to ale vyřešit například tím, že si daňové zvýhodnění uplatní druhý z rodičů, pokud u něj zákonné podmínky splněny budou.

Řada rodičů také (bohužel) musí řešit to, zda daňový bonus podléhá exekuci (nebo výkonu rozhodnutí). Podle zákona⁵ platí, že se daňový bonus nezapočítává do čistého příjmu a není tak možné jej exekučně postihnout – celý by tak měl být poplatníkovi (rodiči) vyplacen bez ohledu na to, zda probíhá exekuce.

V případě insolvence bude daňový bonus poplatníkovi rovněž vyplacen. Jedná se ale o tzv. mimořádný příjem ve smyslu insolvenčního zákona a není tak možné s ním volně nakládat. Naopak, měl by být zaslán insolvenčnímu správci.⁶

Závěr

Daňové zvýhodnění na dítě je velmi vítanou pomocí pro rodiny nejen s nižšími příjmy. Daňový bonus na dítě pak představuje nástroj, jehož prostřednictvím mohou rodiče ale i ostatní osoby pečující o dítě zpravidla měsíčně získat do svého rozpočtu další finanční prostředky ke své čisté mzdě. Pro získání nároku na daňové zvýhodnění je třeba splnit několik základních podmínek, mezi které patří pobyt dítěte ve společně hospodařící domácnosti. A pro výplatu daňového bonusu je poté potřeba, aby poplatník měl alespoň zákonem požadovaný příjem.

¹ Viz § 21e odst. 4 zákona o daních z příjmů.

² Pro zjednodušení nepočítáme se zaokrouhlením daně, resp. záloha na daň.

³ Například tak, že jeden z rodičů si daňové zvýhodnění uplatní 6 měsíců a zbývajících 6 měsíců si jej uplatní druhý z rodičů.

⁴ K tomu viz také Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 155/2019 ze dne 27. 7. 2021.

⁵ Viz § 317 odst. 2 občanského soudního řádu.

⁶ Pokud dojde ke zúčtování mzdy zaměstnavatelem, měl by tuto povinnost zajistit přímo zaměstnavatel.