Whistleblowing je proces, kdy zaměstnanec nebo jiná osoba uvnitř organizace upozorňuje na neetické, nezákonné nebo nebezpečné praktiky či jednání, které mohou mít negativní dopad na veřejnost, zaměstnance nebo jiné osoby. Whistleblowing má velký význam pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti v organizacích, což přispívá k ochraně veřejného zájmu.
Kdy vznikl zákon o whistleblowingu?
Zákon o whistleblowingu, oficiálně známý jako zákon o ochraně oznamovatelů, byl v České republice schválen a vstoupil v platnost 1. července 2023. Zákon je výsledkem transpozice evropské směrnice o whistleblowingu (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937), která stanovuje minimální standardy ochrany oznamovatelů. Směrnice vyžaduje, aby organizace měly:
- vnitřní oznamovací kanály a
- mechanismy na ochranu oznamovatelů.
Kdo je příslušná osoba u whistleblowingu?
Příslušná osoba je jedinec nebo oddělení v organizaci, které je pověřeno přijímáním a vyřizováním oznámení od oznamovatelů. Tato osoba nebo tým má na starosti zajištění důvěrnosti oznamovatelů a provedení nezávislého šetření oznámení. V rámci zákona o ochraně oznamovatelů musí organizace ustanovit takovou osobu nebo oddělení, které zajistí efektivní proces přijímání a zpracovávání oznámení.
Ochrana oznamovatelů (whistleblowing) zahrnuje právní a institucionální opatření, která mají za cíl chránit oznamovatele před odvetnými akcemi, diskriminací a jinými negativními důsledky jejich jednání. Tento systém ochrany podporuje odvahu jednotlivců upozorňovat na protiprávní či neetické jednání ve veřejném i soukromém sektoru.
HR oddělení může v této oblasti hrát velkou roli, jelikož je v kontaktu se všemi zaměstnanci a mnohdy je s nimi v úzkém spojení, obzvlášť když řeší osobní záležitosti.
