MENU Zavřít

Nový zákon o ochraně oznamovatelů: Jaké povinnosti přináší? Zveme vás na webinář

  • Ing. Kateřina Menšíková
  • 20. 6. 2023

Od 1. srpna 2023 vzejde v platnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který určuje nové podmínky pro firmy, veřejné zadavatele a orgány veřejné moci v otázce whistleblowingu. Přinášíme přehled základních informací a zveme vás na speciální bezplatný webinář.

Co je to whistleblowing? 

Whistleblowing, což lze přeložit jako "ohlašování nezákonností", je proces, při kterém jednotlivec (známý jako whistleblower) odhaluje nepravosti, korupci, nesrovnalosti nebo jiné nezákonné či nepoctivé aktivity veřejně nebo interně ve své organizaci. 

Whistlebloweři mají obvykle přístup k citlivým informacím nebo svědectvím o nezákonných či neetických činech a rozhodnou se tyto informace poskytnout veřejnosti nebo příslušným úřadům. 

Cílem whistleblowingu je odhalit a napravit nesprávné praktiky a ochránit veřejný zájem. Whistlebloweři hrají důležitou roli při odkrývání korupce ve:  

  • veřejném sektoru,  
  • podvodech ve firmách,  
  • porušování zákonů nebo etických norem.  

Tím, že odhalují tyto informace, whistlebloweři přispívají k transparentnosti a odpovědnosti ve společnosti. 

Whistleblowing může být spojeno s riziky pro samotného whistleblowera, jako je ztráta zaměstnání nebo pomluvy. V některých zemích existuje právní ochrana pro whistleblowery, které by měly minimalizovat tyto rizika a poskytnout jim určitou míru ochrany.  

Právě tato právní ochrana od 1. srpna vstupuje v platnost i v České republice.

Přihlaste se k odběru newsletteru a získávejte informace o HR novinkách včas.

Zákon o ochraně oznamovatelů 

Nově navrhovaný zákon o ochraně oznamovatelů má za úkol regulovat postup při podávání oznámení o nezákonném jednání prostřednictvím interního oznamovacího systému, včetně jeho vyhodnocení a zajištění ochrany oznamovatele.  

Podle zákona je povinnost zavést interní oznamovací systém u následujících subjektů: 

  • Společnosti s minimálně 50 zaměstnanci. 
  • Veřejní zadavatelé, zejména obce s alespoň 10 tisíci obyvateli. 
  • Orgány veřejné moci a zaměstnavatelé působící v oblastech vymezených zákonem.  

Jaké podmínky zákon o ochraně oznamovatelů stanovuje? 

Zavedení interního oznamovacího systému však nepředstavuje jedinou povinnost stanovenou zákonem. Dále je pro účinný systém whistleblowingu nutné: 

  • Určení tzv. příslušné osoby (ta bude zodpovědná za přijímání a řešení oznámení). 
  • Zajištění možnosti podání oznámení písemně, ústně i osobně prostřednictvím interního oznamovacího systému. 
  • Zabezpečení ochrany oznamovatele před propuštěním, snížením mzdy, přeřazením na jiné pracovní místo apod. 

Zákon o ochraně oznamovatelů a Vema

Legislativní požadavky nového zákona na anonymitu oznamovatele jsou v zásadní rozporu s logikou fungování personálního systému, kde musí být každý uživatel vždy jednoznačně identifikován, a tedy není možné v personálním systému interní oznamovací systém realizovat.  

Pokud se vaší společnosti Zákon o ochraně oznamovatelů týká, doporučujeme návštěvu webináře a výběr vhodného externího specializovaného řešení. 

Připojte se na bezplatný webinář: Whistleblowing. Jak na to? 

Advokátní kancelář ROWAN LEGAL si pro vás připravila speciální bezplatný webinář, na kterém vám nový zákon stručně a přehledně představí a přesně popíše, jak splnit veškeré povinnosti, které nový zákon stanovuje. 

Součástí webináře bude i PRAKTICKÁ UKÁZKA systému pro hlášení a další práci s oznámeními.  

Prostor bude vyhrazen i pro vaše případné dotazy.   

CHCI SE REGISTROVAT

Podobné
články