Zrušení pracovního poměru ve zkušební době: Co potřebujete vědět + písemný VZOR

Co je zkušební doba?

Zkušební doba je upravena v § 35 zákoníku práce. Byť v tomto ustanovení není zkušební doba nijak definována, nevznikají pochyby o tom, co zkušební doba je a k čemu slouží. 

Zkušební doba se tak stala od samotného počátku existence zákoníku práce osvědčeným a často využívaným institutem pracovního práva.   

3 základní podmínky zkušební doby

• Zkušební doba nevzniká automaticky při uzavření pracovní smlouvy, ale musí být se zaměstnancem konkrétně sjednána.  
• Pro sjednání zkušební doby stanoví zákoník práce povinnou písemnou formu pod sankcí neplatnosti.  
• Proto platí, že je-li pracovní smlouva sjednána ústně a teprve později, poté, kdy pracovní poměr již vznikl, se vyhotovuje písemně, nelze zkušební dobu platně sjednat.  
• Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 

Délka zkušební doby

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než:  

1. 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36), 
2. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance. 

Maximální délka zkušební doby je tedy stanovená zákonem a sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.  

! Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.  

Důvody zkušební doby

Zkušební doba umožňuje zaměstnavateli náležitě posoudit, zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a zda splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce.  

Zaměstnanci umožňuje uvážit, zda mu vyhovují druh práce, místo výkonu práce, mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky a zda v novém pracovním poměru setrvá, nebo zda ho bezprostředně – protože neodpovídá jeho očekávání – skončí.  

Pokud jedna ze stran není spokojená, může pracovní poměr ze dne na den ukončit. 

V každém z těchto parametrů lze pochybit. Pro účely tohoto textu však budeme předpokládat, že zkušební doba byla uzavřena platně a v souladu s právními předpisy a že stále trvá.  

Lze podat výpověď ve zkušební době?

Často dochází k tomu, že různé způsoby ukončení pracovního poměru jsou terminologicky zaměňovány. Můžeme se proto také setkat s označením „výpověď ve zkušební době“. Výpovědí je však pracovní poměr ukončován po skončení zkušební doby. Různé způsoby skončení pracovního poměru nelze zaměňovat.  

Zrušení ve zkušební době je zvláštním způsobem skončení pracovního poměru.  

! Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby si strany pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřily („vyzkoušely“), zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovaly.   

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době:

• Dochází na základě jednostranného právního úkonu.  
• Vše závisí na úvaze zaměstnavatele nebo zaměstnance. Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel kdykoliv během zkušební doby, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. 
• Důvody vedoucí ke zrušení není třeba druhému účastníku sdělovat. 
• Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. To znamená, že zrušení ve zkušební době dané ústně vůbec nevyvolává žádné účinky a pracovní poměr nadále trvá, i kdyby nebyla platnost zrušení ve zkušební době napadena soudní cestou. 
• Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. 

Pracovní neschopnost ve zkušební době

Obecně sice platí, že ukončit pracovní poměr s dočasně práce neschopným zaměstnancem není jednoduché, resp. v některých případech i prakticky nemožné, nicméně to samo o sobě neznamená, že pokud bude zaměstnanec po dobu zkušební doby práce neschopen, nebude již možné jeho pracovní poměr ve zkušební době zrušit. O počet dní dočasné pracovní neschopnosti se zkušební doba prodlužuje, a to bez ohledu na to, jak dlouho dočasná pracovní neschopnost trvá.  

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Naopak zaměstnanec v době své pracovní neschopnosti pracovní poměr ve zkušební době zrušit může.  

! Oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, bezpochyby může být zaměstnanci předáno či sděleno nebo zaměstnavatelem učiněno i v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, avšak s tím, že pracovní poměr skončí nejdříve uplynutím čtrnáctého kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti.   

• Od 15. kalendářního dne pak je již zaměstnanec zabezpečen nemocenským, které mu poskytne Česká správa sociálního zabezpečení. 

Rozvázání pracovního poměru jiným způsobem

Obě smluvní strany mohou během zkušební doby rozvázat pracovní poměr i jiným způsobem, který umožňuje zákoník práce, např. dohodou nebo okamžitým zrušením pracovního poměru.    

Důvod zrušení pracovního poměru ve zkušební době nesmí být diskriminační!

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je třeba poměřovat z hlediska pravidel zákazu diskriminace. To, že zaměstnavatel zruší pracovní poměr ve zkušební době i bez udání důvodu, samo o sobě nevylučuje, že jde o diskriminační rozvázání pracovního poměru.  

V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace.  

Př.: Zaměstnavatel může zrušit pracovní poměr ve zkušební době také s těhotnou zaměstnankyní, stane-li se tak z důvodů, které nesouvisejí s jejím těhotenstvím. Spočívá-li však důvod zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele v těhotenství zaměstnankyně, jde o její nepřípustnou diskriminaci, která má za následek jednak neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru, jednak možnost, aby se dotčená zaměstnankyně domáhala ochrany před touto diskriminací právními prostředky upravenými v § 10 antidiskriminačního zákona.   

Z výše uvedeného vyplývá, že i při zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez uvedení důvodu musí být zaměstnavatelé opatrní a zvažovat, za jaké situace pracovní poměr ruší a co je skutečným důvodem.   

Vzor zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnance