Pracovnělékařské prohlídky jsou nezbytnou součástí ochrany zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Tento článek přináší přehled všech druhů pracovnělékařských prohlídek, jejich právních požadavků a doporučení, jak se na ně připravit. Zjistěte, jaké povinnosti mají zaměstnavatelé a zaměstnanci, a stáhněte si vzor pracovnělékařské prohlídky.
Co je pracovnělékařská prohlídka?
Pracovnělékařské prohlídky jsou součástí většího celku pracovnělékařských služeb. Zákon o specifických zdravotních službách (1) definuje pracovnělékařské služby jako preventivní služby, které zahrnují zejména hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování způsobilosti k práci, vybraná poradenství a školení a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být lékař v oboru všeobecného praktického lékařství nebo pracovního lékařství. Jednotlivé pracovnělékařské prohlídky pak blíže upravuje zejména vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „Vyhláška“). (2)
Druhy pracovnělékařských prohlídek a jejich společné znaky
Všechny pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče nebo zaměstnance ke konkrétní práci. V současné době platná právní úprava rozlišuje mezi několika druhy pracovnělékařských prohlídek zejména podle toho, k jakému okamžiku se vztahují. Konkrétně se jedná o:
- vstupní prohlídku;
- periodickou prohlídku;
- mimořádnou prohlídku;
- výstupní prohlídku; a
- lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce (tzv. následnou prohlídku).
Společným jmenovatelem těchto prohlídek je zejména povinnost zaměstnance se jim podrobit vyplývající z ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce.3 Dále jsou zaměstnanci povinni podle ustanovení § 56 zákona o specifických zdravotních službách absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb určeného zaměstnavatelem. V případě pracovnělékařských prohlídek je tedy vyloučena svobodná volba lékaře zaměstnancem. Rovněž má zaměstnanec povinnost podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (např. navazující vyšetření u specialistů, ke kterým byl vyslán) nebo sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče.
U všech pracovnělékařských prohlídek je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci žádost o jejich provedení. Její vzor naleznete zde.
Jestliže zaměstnanec poruší povinnost podrobit se lékařské prohlídce, respektive se na ni nedostaví bez vážného důvodu ve stanoveném termínu, hledí se na něj podle ustanovení § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách jako na osobu zdravotně nezpůsobilou (jde-li o vstupní prohlídku) nebo na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci (jde-li o periodickou nebo mimořádnou prohlídku).
Vstupní prohlídka
Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobného pracovněprávnímu vztahu a ve vybraných případech též před vznikem právního vztahu založeného dohodou provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (například je-li dohodářem konaná práce zařazena do kategorie rizikových prací ve smyslu ustanovení § 39 zákona ochraně veřejného zdraví).4 Vstupní prohlídka se dále provádí, má-li dojít ke změně druhu práce nebo převedení na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla původně posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (dojde-li k navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně k zařazení k výkonu rizikové práce).
Náklady spojené se vstupní prohlídkou proplácí zaměstnavatel zaměstnanci tehdy, pokud následně s uchazečem uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah (samozřejmě není vyloučeno, aby se strany dohodly na proplacení nákladů i přesto, že k uzavření pracovněprávního vztahu nedojde). Půjde-li o vstupní prohlídku týkající se mladistvého nebo uchazeče o práci v noci, je zaměstnavatel povinen uhradit uchazeči náklady spojené se vstupní prohlídkou vždy.
Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem. Vstupní prohlídku proto není možné absolvovat až v den nástupu do práce nebo dokonce až v průběhu trvání zkušební doby. V této souvislosti by měli brát zaměstnavatelé v potaz zejména to, že i pokud se zaměstnanec (uchazeč) i zaměstnavatel vzdají práva na přezkoumání posudku, nabývá posudek účinků až příštím dnem jeho vydání (a tedy až od tohoto dne smí zaměstnanec započít s konáním práce). Uvedené nicméně neznamená, že pracovní smlouva nemůže být uzavřena i bez vstupní prohlídky. Tento postup s sebou samozřejmě přináší riziko, že zaměstnanec poté, co uzavře pracovní smlouvu, nebude shledán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce. Zde pak přichází v úvahu několik řešení, jak se s touto situací vypořádat, například:
- dohodou zaměstnance a zaměstnavatele na zrušení pracovní smlouvy (za předpokladu, že pracovní poměr již nevznikl);
- uzavřením pracovní smlouvy s rozvazovací podmínkou, že uchazeč bude uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce (tedy v případě jiného posudkového závěru by pracovní smlouva automaticky zanikla a pracovní poměr by nevznikl);
- odstoupením zaměstnavatele od pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2001 občanského zákoníku (5), bylo-li tak v pracovní smlouvě sjednáno; nebo
- rozvázáním pracovního poměru dohodou nebo zrušením ve zkušební době (pokud již pracovní poměr vznikl). (6)
Jak již bylo výše, pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, považuje se podle zákona o specifických zdravotních službách za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazen. Pokud i přesto zaměstnavatel umožní takové osobě výkon práce, dopustí se tím přestupku, a to jednak podle ustanovení § 92h odst. 4 písm. n) zákona o ochraně veřejného zdraví7 (za což mu hrozí pokuta až do výše 3 000 000 Kč), jednak podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 25 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce8 (za což mu hrozí pokuta až do výše 2 000 000 Kč).
Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se provádí pravidelně za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické prohlídky se provádí v intervalech podle ustanovení § 11 Vyhlášky. Vyhláška v tomto ohledu rozlišuje lhůty podle jednotlivých kategorií rizik dle zákona o ochraně veřejného zdraví a dále podle věku zaměstnance.
V první a druhé kategorii rizik, se periodická prohlídka provádí pouze pokud:
- to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují (a pak jde o povinně prováděnou prohlídku);
- je součástí práce tzv. profesní riziko (riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, jejichž výčet je uveden v části II. přílohy Vyhlášky); nebo
- je posuzování zdravotní způsobilosti nařízené zvláštním předpisem (např. u řidičů z povolání);
a to v následujících intervalech:
Kategorie práce | Do 50 let věku | Nad 50 let věku |
I. | 1x za 6 let | 1x za 4 roky |
II. | 1x za 4 roky | 1x za 2 roky |
V kategorii druhé rizikové, třetí a čtvrté se periodická prohlídka provádí vždy v následujících intervalech:
Kategorie práce | Bez ohledu na věk |
II.R a III. | 1x za 2 roky |
IV. | 1x ročně |
U zaměstnanců vykonávajících práce nebo činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, se periodická prohlídka se provádí vždy nejméně 1x za 4 roky, nebo nejméně 1x za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. V některých případech však zvláštní předpis nebo část II. přílohy Vyhlášky stanoví jinou lhůtu k provedení periodické prohlídky. Namátkou lze uvést zaměstnance pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce, kteří jsou povinni absolvovat periodickou prohlídku nejméně 1x za 2 roky.
Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání dosavadního lékařského posudku vydaného na základě vstupní prohlídky, periodické prohlídky (pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti) nebo mimořádné prohlídky konané proto, že při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, a dále proto, že došlo k přerušení výkonu práce na více než 6 měsíců.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodická prohlídka provede tehdy, pokud:
- jde o práce konané v profesním riziku;
- jde o práce konané podle zvláštního předpisu; nebo
- provádění těchto prohlídek dohodář či zaměstnavatel vyžaduje.
Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se podle ustanovení § 12 Vyhlášky provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se dle Vyhlášky provede zejména v těchto případech:
- požádá-li o ni zaměstnavatel nebo dal-li zaměstnanec podnět k jejímu provedení (a pak jej zaměstnavatel na mimořádnou prohlídku musí vyslat);
- došlo-li ke zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance;
- byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky;
- pokud byl výkon práce přerušen na dobu delší než 8 týdnů (u kategorie druhé, druhé rizikové, třetí a čtvrté nebo jde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko);
- pokud byl výkon práce přerušen v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví; nebo
- pokud byl výkon práce přerušen na dobu delší než 6 měsíců, a to u všech kategorií včetně kategorie první, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.
Zvláštním druhem mimořádné prohlídky je pak případ, kdy lékař ukončí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost trvající alespoň 180 dní, přičemž v rámci vyšetření je zjištěno, že zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný a současně existuje předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní zaměstnání. V takovém případě by měl zaměstnavatel od ošetřujícího lékaře obdržet písemné či elektronické sdělení, že pro výše uvedené je potřeba zaměstnance vyslat na mimořádnou prohlídku.
Provedením mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky. Uvedené neplatí tehdy, pokud lékařský posudek stanoví jinak nebo jde-li o tzv. mimořádnou prohlídku v úplném rozsahu konanou proto, že při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, a dále proto, že došlo k přerušení výkonu práce na více než 6 měsíců.
Při mimořádné prohlídce není zaměstnanec povinen předkládat posuzujícímu lékaři výpis ze zdravotnické dokumentace, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje. Uvedené ovšem neplatí u mimořádné prohlídky konané v úplném rozsahu.
Pokud je dán některý z důvodů pro provedení mimořádné prohlídky, a zároveň:
- platnost dosavadního lékařského posudku má uplynout v době kratší než 90 dnů; nebo
- dosavadní lékařský posudek už není platný (např. jeho platnost uplynula v době přerušení výkonu práce);
pak se namísto mimořádné prohlídky provede prohlídka periodická. Při této periodické prohlídce je však povinností lékaře provést i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem.
Mimořádné prohlídky se samozřejmě vztahují i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V této souvislosti je třeba upozornit, že za přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3. Vyhlášky není možné považovat situaci, kdy došlo ke skončení dohody a následně po uplynutí doby 6 měsíců došlo k uzavření dohody nové (pokud by u dohody byla podle zákona o specifických zdravotních službách vyžadována vstupní prohlídka, provede se vstupní, nikoliv mimořádná prohlídka). (9)
Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu, pokud:
- šlo o práci zařazenou do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví;
- u zaměstnance byla v době výkonu práce u zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, a tato nemoc či tento stav trvá;
- zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění;
- došlo k převedení zaměstnance na jinou práci nebo ke změně druhu práce, má-li dojít k ukončení práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví;
- stanoví-li tak jiný právní předpis; nebo
- o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.
Z výstupní lékařské prohlídky se nevydává lékařský posudek, nýbrž pouze potvrzení o jejím provedení.
Skutečnost, že zaměstnanec (ne)absolvuje výstupní prohlídku však neznamená, že se v budoucnu nemohou u zaměstnance projevit zdravotní komplikace způsobené výkonem práce u dřívějšího zaměstnavatele, které v konečném důsledku povedou k uznání nemoci z povolání. V takovém případě je dřívější zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 269 odst. 2 zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání, protože potvrzení vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb o tom, že zaměstnanec absolvoval výstupní prohlídku, není samo o sobě rozhodné. Za nemoc z povolání totiž dřívější zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek stejně odpovídá. (10)
Následná prohlídka
Následná prohlídka se provádí ke včasnému zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění.
Následná prohlídka se tedy provede tehdy:
- stanoví-li tak orgán ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně veřejného zdraví); nebo
- jiný právní předpis (např. atomový zákon).
Stejně jako v případě výstupní prohlídky se ani v případě následné prohlídky nevydává lékařský posudek, ale jen potvrzení o jejím provedení.
Stáhněte si odborný vzor pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské prohlídky představují klíčovou součást pracovnělékařských služeb. Slouží především k preventivní ochraně zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Tyto lékařské prohlídky mají různou formu a účel. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby zaměstnanci absolvovali tyto prohlídky v příslušných intervalech a za určených podmínek, a tím přispívali k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a celkově k ochraně zdraví zaměstnanců. Nedodržení uvedených povinností ze strany zaměstnavatele může vést k poměrně vysokým pokutám, což jen podtrhuje důležitost dodržování těchto povinností v oblasti pracovnělékařských služeb.
_______________________________________________________________________________
Autor: Mgr. Adam Hosnedl, advokátní koncipient v advokátní kanceláři Mgr. Michala Vrajíka